жат. .огјвтанвт Ольнаш вавјй, вто тольво въ
Ц'Ыст•а с.охрнил cwe 010BeHie и не двубраченъ” С).
Слова почти бук:пльно повторы у 1ернижа.
„Крестить, въ случй необходвмос.ти, говорить онъ, позво-
дите.аьво и MipHBaIT,B Алустин•; признаил•ь оже
самое“ ( • втстъ обычаП онъ пмвводитъ еще властв (ех
auctoritate), апостопин срдавной епископамъ Мысль
Апустина буквально повторяется у папы Пла.&я (Т 496 г.) С).
Наконецъ ИСИДОР (t 636) гож;ритъ: „ни иђ)8-
намт„ пи клирикам•ь баъ стиеяи не позволено
C.oncil. JIliberit., сар. ХХХ У Ш. IAopregre navigantes, ant 8i
e•mBiB proximo поп fuerit. fide!em, qai lavacrum suuat
i•Lqrum Ьаы, мс si bigamos, »pzisare in nec—itate infkmitMis
раит Compl. Lat. Тмп..
[.хххп•
: со). 306. Оп. Aptol. et Соосјв, pus. И,
(х) 1еронилљ. ctmtr. Luc.i%., с•р. lX. Sine chrism»te
et epikopi пчие presbyter пчие diacooes jus bgpr
tizandi. Qu«xl frequentB, si tamem necessitas cogit. Eimus etian&
licere [aicis. Ut enim acxipit quis, ita et dare Ik)test. Gurs. Compl.
тот. XXllI, col. 165.
(1) Авдутпнна. •Contra Рагшеп. epist•. Ш. П, сыр. МН. Si
aliqnis peruenti dederil nec.ossitaLe compulsus, wod сит ucip
(luom(klo dandum set addidicit, newio ап pie quisquam dixerit
esse re'H'tendum. • NuIla enim c.ogenle necessitate si fIHt, alieni ти-
neris nsurpatio est: si autem necessitas uBgeat, aut nullum, aut не-
niale delictum est•. Cnrs. Иппр!. Patrolog. 1,at. Тот. XLIII,
col. 71.
(4) Анеустинь. •Epist.
ad FortonatB •Sanctum est baptisma
se ipsum, точить инъ. дал». въ топ же м1;ст1;, quod datum
est in nomina • PBtris, Filii et Spiritus ,Iit 'in еян1ет sacra,
mento sit etiath trhditionis рег попЙпшп nostrum а
atios lsacerdotes, уе.
apostolos, illos autem •ad episcops, et
etiam christiao•os ab eadeni origtne et slir vbnien es.. сиг;
c—I. P8trolog. sei. Lat. тот. CLXXXVIl, e61. 18072 808.
(9l Сеис'й. «Еры. epik. I.ucenimg. , Sic!liam.
И. ик, 4, е:р, .546