156

quibus nostratia latina; vero latinis quotidie sine exceptione

adesse debuissem.

8. Sciendum, quod Varsaviae сит visitassem dominum

archiepiscopum Smol. rutenum, ipsius amicus, nobilis hic apud

quem habito пипс, iam tum praevidens те nihil efecturum apud

dominum episcopum, idque mihi ипа сит domino prae—

dicens, те ad se invitavit, spopnditque mansionem apud se praebi-

turum, usque ad Sacrae Congregationis responsionem; ita tamen si

едо ante alia proxime 2-а Maii futura comitia ad eum venirem; паш

alias ipse alium stabilem capellanum tunc in eomitiis esset quaesitu-

rus. Et sic domino archiepiscopo commendavit, ut те ad se adduce-

ret, si едо Smolens. visa commoditate, inde discedere vellem. Quia

igitur ante quadragesimam dominus archiepiscopus proxime Smolengci

fore sperabatur, qui alias raro ibi se solet, et сит quo mihi dis—

cedendum erat: et quia tempus ab illo nobile praefixum urgebat: et

quia dominus episcopus ех praedio venerat, volui сит illo tunc meas

res componere. Et rogavi dominos praepositum ас archidiaconum ut

haec ad illum praeferrent.

[9] Quoniam едо iam попо тепве tempus inutiliter perdo, neque

ulla spes est Smolensci alicuius in 8tudiis fructus faciendi, peto а те-

а на латинскихъ а долженъ быль бы каждый

день безъ

8. Надо знать, что когда я въ ВаршавеЬ ЕЬсколько разъ посгђ-

щадъ русскаго apxienHckona смоленскаго, то друљ его, тоть дворянинъ,.

у вотораго я теперь живу, тогда уже предвидя, что а ничего ве до-

стигну при епископ'Ь, и предсказывая это вм'ЬстЬ съ

помъ, пригласить мена кь себ•Ь и 06'Ьщалъ тть у себя до

отв%та изъ свящ. но лишь въ тоиъ случаВ, если я при-

буду кь неиу до новаго, претоявшаго ва 2-е мая, сейма: ибо иначе,

ояъ будеть тогда на сейй искать себ± другого, постоиннаго капед •

лана. И онъ поручил привати меня въ нему, если я,

увида въ СмоленскЬ, захочу уйти оттуда. И вол, такь какъ

вообще р•ђдњо бывают$й въ Смолевсй, надЬлся быть

тамъ вск# до велипго поста, а ингЬ съ нимъ предстояло уЬхать, и

такъ какь тЬсвидъ срокъ, ниначевный тьмъ дворанвномъ, и тавъ какь

епискоцъ прибыль изъ я хотЬлъ тогда уладить сь вимъ мое

джло и попросить 00. препозита и ему иЬдующее:

9. Поелику я уже девятый Всацъ бвполано теряю время н

Н'ђть никакой вадещы получить въ СмоленскЬ какой-пбо плодъ уче-